Inspirativní ženy v českém sportu a navrch jeden dechberoucí zahraniční příběh

Jsou to právě ženy, které v posledních letech dominují českému sportu. Vždyť v novinářské anketě Sportovec roku se od roku 2010 prosadili muži na trůn pouze čtyřikrát, z toho třikrát zvítězil judista Lukáš Krpálek. Inspirativních žen napříč sportovním prostředím najdeme mnoho, a nemusíme zabrousit pouze mezi sportovkyně.

Podívejme se na ně očima dalších osobností, které oslovil magazín COACH.

Barbora Špotáková

Dvojnásobná olympijská šampionka a mistryně světa i Evropy vždy udivovala psychickou odolností a uměním ve správnou chvíli ukázat svou sílu, mnohdy i navzdory zdravotním trablům. „Úchvatné nejsou jen olympijské medaile nebo fantastický světový rekord, ale krásným příběhem je láska ke sportu i délka sportovní kariéry. A obrovským příkladem je spojení sportu, rodiny i vysokoškolského studia! Myslím, že Barboře přes to všechno zbyl i čas na obyčejné člověčí záliby, na upřímnou radost ze života,“ je si jistý Přemek Panuška, metodik Českého veslařského svazu, dříve 15 let hlavní trenér české a čtyři roky německé reprezentace.

Ester Ledecká

Ester Ledecká jistě překvapila svět svým olympijským triumfem v super G na hrách v Pchjongčchangu, k tomu přidala vítězství v paralelním obřím slalomu na snowboardu, které o čtyři roky později obhájila. Od své unikátní cesty, kdy kombinuje dva různé sporty, se nikdy nikým nenechala odradit. „Je nejinspirativnější žena ve sportu u nás. Nikoliv proto, že její táta hrál na studiích ragby. Všestrannost, tréninková píle a úspěchy v obou disciplínách z ní dělají výjimečnou sportovkyni. Nerad bych však opomenul oštěpařku Barboru Špotákovou,“ vypočítává Antonín Brabec, manažer soutěží a vzdělávání v ragby.

Martina Sáblíková

Fenomenální česká rychlobruslařka vyniká svou pílí, nadáním i skromností. Její cesta mezi elitu ze země bez umělého oválu přitom nebyla vůbec jednoduchá. „Pro mě je inspirativní Martina Sáblíková, držitelka 150 medailí v rychlobruslení. Absolutní legenda ve všech směrech, navíc neustále hladová po úspěchu a velmi pracovitá. Stále patří ke světové špičce i přesto, že začíná být na startovní listině jedna z nejstarších,“ líčí Miroslava Fousková, vedoucí úseku ženského fotbalu FAČR. „Dokázala se prosadit ve sportu, v němž k výkonu neměla optimální podmínky jako například její největší soupeřky z Holandska nebo Německa.“

Šárka Strachová

Tichá žena s obrovským motorem. Bronzová olympijská medailistka i mistryně světa dokázala překonat všechny nástrahy, které jí nejen sportovní život přinesl. „Šárka má za sebou velmi úspěšnou sportovní kariéru a aktuálně pomáhá kultivovat sportovní prostředí jako předsedkyně Českého klubu fair play. Zároveň její názory zaznívají na půdě řídícího orgánu Českého olympijského výboru, jehož je členkou,“ říká Daniel Novák, předseda Českého florbalu. „Budu držet palce dalším sportovkyním, aby jejich ambice po skončení závodní kariéry byla i v určité kultivaci českého sportovního prostředí.“

Natália Hejková

Pětinásobná koučka vítězek Euroligy, členka Síně slávy FIBA a slovenská basketbalová trenérka století, to je Natália Hejková. Věří, že člověk uspěje, když si nepřipouští, že je něco těžké. „Inspirativních žen ve sportu je celá řada, ať už na poli sportovním, trenérském nebo funkcionářském. Společným rysem je především láska ke sportu a vášeň, s jakými činnost vykonávají. Za všechny bych rád vyzdvihl paní Natálii Hejkovou, trenérku basketbalistek ZVVZ USK Praha,“ říká Jiří Prskavec starší, trenér svého syna a olympijského vítěze ve vodním slalomu Jiřího Prskavce mladšího. „Jako kouč je žena na pravém místě a je inspirací pro mnoho z nás.“             

Věra Čáslavská

Bez většího přemýšlení vyslovil jméno gymnastky Věry Čáslavské, která na olympijských hrách získala sedm zlatých a čtyři stříbrné medaile. „V životě navíc čelila těm nejtěžším zkouškám a ve všech dopadla na výbornou. Dokázala být světovou legendou ve svém sportu, byla nekompromisní ve svých životních a morálních postojích,“ vysvětluje Jiří Kejval, předseda Českého olympijského výboru. „K tomu byla laskavou osobou, která vždy nabídla pomocnou ruku. Často na ni vzpomínám a přemýšlím, jak moc osobnost Věrky Čáslavské českému sportu chybí.“

Martina Navrátilová

Inspirativní beze sporu je její úžasná sportovní kariéra, ale i postoje v osobním životě, v němž musela překonat obrovské překážky. Například odejít ještě jako teenagerka ze své země a od rodiny do neznáma, aby mohla naplno využít svůj sportovní potenciál, bojovala i s vážnou nemocí.

„Neumím pojmenovat jednu ženu, která by byla nejinspirativnější. Umím ale pojmenovat vlastnosti, které by měla mít, a tím se nějaké jméno určitě ukáže. Vždy jsem obdivovala sportovní osobnosti (nejenom ženy), které svých úspěchů dosáhly dlouhodobou prací, bez použití nedovolených prostředků, měly jasné názory a osobnostní postoje a na sportovním vrcholu vydržely delší období a ovlivňovaly více než jednu sportovní generaci. Třeba Martina Navrátilová?“ uvažuje Kateřina Neumannová, olympijská vítězka a mistryně světa v běhu na lyžích, referentka Armádního sportovního centra Dukla.

Wilma Rudolphová

Pojďme se teď na chvíli zatoulat za hranice České republiky. Jedno jméno je totiž osobnostmi skloňováno častěji. Příběh Wilmy Rudolphové symbolizuje sílu lidské vůle a odhodlání, jehož výsledkem byly tři zlaté medaile na olympijských hrách v Římě 1960.

„Její dětství bylo obtížné, protože se narodila předčasně a trpěla řadou vážných nemocí, včetně dětské obrny, která jí způsobila trvalé poškození nohou. Přesto se nevzdala. Díky podpoře rodiny, vytrvalému cvičení, vlastnímu odhodlání a nezlomné vůli začala nad svýma nohama postupně získávat kontrolu. Její nezdolnost byla korunována již zmíněnými medailemi z olympijských her,“ shodují se například česká reprezentantka v baseballu Kateřina Maříková a principál Squash Clubu Strahov David Tománek.