Dvojnásobný stříbrný olympijský medailista a mistr Evropy ve vzpírání, v 30. letech patřil ke světové špičce v těžké váze.

O medaili bojoval Václav Pšenička už při své premiéře pod pěti kruhy v roce 1928 v Amsterdamu, nakonec se v trojboji polotěžké váhy s 335 kilogramy dělil o čtvrté místo. O čtyři roky později v Los Angeles svedl v nejtěžší hmotnostní kategorii urputnou bitvu s obhájcem prvenství Němcem Strassbergerem a krajanem Jaroslavem Skoblou. Skobla dostal nad hlavu 380 kg a vyhrál, Pšenička vzepřel stejně jako Strassberger jen o 2,5 kg méně a díky nižší tělesné váze bral stříbro. Stejného umístění dosáhl díky výkonu 402,5 kg i na OH 1936 v Berlíně.

Malý a sporý vzpěrač začínal v atletickém klubu Bivoj Žižkov, nejprve tři roky zápasil, poté se naplno věnoval čince. Na ME 1929 ve Vídni získal stříbro, v roce 1934 se stal v Janově mistrem Evropy, za což mu Čs. olympijský výbor jako vůbec prvnímu sportovci udělil Cenu Stanislava Gutha-Jarkovského. O rok později v Paříži bral evropský bronz, na světovém šampionátu 1937 skončil na témže místě druhý. Po zabrání Československa nacisty patnáctinásobný mistr republiky se závoděním skončil a všechnu péči věnoval synovi, kterého vedl ve svých šlépějích.