Jedna z nejlepších tuzemských tenistek, vítězka Wimbledonu a trojnásobná olympijská medailistka. Během dvanáctileté profesionální kariéry vyhrála 24 turnajů ve dvouhře a 76 ve čtyřhře, v níž byla světovou jedničkou.

Třikrát se Jana Novotná zúčastnila olympijských her a pouze z Barcelony se vracela bez medaile. Při své premiéře pod pěti kruhy v Soulu 1988 byly spolu s Helenou Sukovou ve finále dva míčky od vítězství, nakonec ve třetím setu podlehly americké dvojici Shriverová, Garrisonová 8:10. O osm let později v Atlantě po výhře nad nasazenou jedničkou Monikou Selešovou nestačila v semifinále na Španělku Sánchezovou-Vicariovou. V utkání o třetí místo si poradila s Američankou Fernandezovou, ve čtyřhře, v níž se po letech sešla se Sukovou, získala i kvůli svému finálovému zranění znovu "jen" stříbro.

Brněnská rodačka začínala s tenisem jako osmiletá, mezi profesionálky vstoupila v roce 1987. Již během následujícího roku se probojovala do světové špičky, k premiérovému turnajovému triumfu ve dvouhře přidala i dva grandslamové tituly v mixu či vítězství ve Fed Cupu. Po dvou finálových porážkách ve Wimbledonu se na londýnské trávě dočkala životního úspěchu v roce 1998, kdy zdolala Francouzku Tauziatovou.

Na singlovém žebříčku byla vyznavačka stylu servis-volej nejvýš druhá, ve čtyřhře se vyšplhala až na vrchol. Pětkrát zakončila rok jako světová jednička, pozici jedné z nejlepších deblistek na světě jí zajistilo zejména dvanáct grandslamových titulů a další čtyři v mixu. Kariéru ukončila v roce 1999, o šest let později byla přijata do Síně slávy bílého sportu. U tenisu zůstala jako komentátorka a trenérka, často se účastní exhibičních zápasů legend.