Olympijská vítězka a dvojnásobná mistryně Evropy v hodu oštěpem, později trenérka a funkcionářka. S manželem, legendárním vytrvalcem Emilem vytvořili jeden z nejslavnějších sportovních párů.

Největšího úspěchu Dana Zátopková dosáhla na hrách v Helsinkách, kde krátce po Emilově triumfu v běhu na 5000 metrů díky vydařenému prvnímu pokusu za hranici 50 metrů ovládla soutěž oštěpařek. O čtyři roky později v Melbourne skončila čtvrtá, v Římě 1960 získala stříbro. Při své premiéře pod pěti kruhy na OH 1948 v Londýně obsadila ještě pod dívčím jménem Ingrová sedmé místo. V roce 1954 získala zlato na mistrovství Evropy v Bernu, totéž se jí povedlo i na dalším šampionátu ve Stockholmu.

Rodačka z Fryštátu (dnes součást Karviné) vyrůstala na Slovácku, kde se závodně věnovala házené. V roce 1949 se v dresu Slovácké Slavie Uherské Hradiště stala mistryní republiky, nakonec ale dala přednost hodu oštěpem, k němuž se na vysoké škole dostala náhodou. Během své dlouhé kariéry vybojovala 13 titulů mistryně republiky, sedmnáctkrát překonala československé maximum (poprvé v roce 1948, naposledy o deset let později). Do historie se zapsala i jako držitelka posledního světového rekordu dřevěným oštěpem.

Závodní kariéru ukončila v roce 1962, poté pracovala jako trenérka mládeže a posléze ústřední trenérka vrhačů. Úzce spolupracovala s Mezinárodní atletickou federací, byla též členkou předsednictva Českého klubu olympioniků. V roce 1988 obdržela Olympijský řád, o 15 let později převzala Medaili Za zásluhy. I po devadesátce se aktivně angažovala v sportovním i společenském dění. Zemřela v březnu 2020 ve věku 97 let.