Třetí - a dosud poslední - čs. olympijský vítěz v boxu po Slovácích Júliu Tormovi a Jánu Zacharovi, má též titul mistra Evropy.

Na olympijské hry v roce 1960 v Římě odjížděl tehdy dvaadvacetiletý Bohumil Němeček jako nezkušený a neznámý boxer. V lehké welterové váze ale vybodoval všech pět soupeřů a domů se vrátil se zlatou medailí. Finále s Ghaňanem Quarteyem přitom málem propásl, neboť uvízl v dopravní zácpě a do haly přiběhl až na poslední chvíli. Jeho hlavní zbraní byl obrácený gard s pravačkou vpředu, těžil rovněž z výborné kondice.

O tři roky později na mistrovství Evropy v Moskvě získal Němeček už ve welterové váze bronz, následující rok pod pěti kruhy v Tokiu ho ve druhém kole vyřadilo roztržené obočí. Na ME 1967, jež se konalo v Římě, se stal ve velmi silné konkurenci mistrem Evropy. Zúčastnil se ještě OH 1968 v Mexiku, ale již v úvodním utkání byl diskvalifikován.

Rodák z Tábora hrál jako dorostenec lední hokej, v rámci letní přípravy zkoušel také boxovat a mezi čtyřmi provazy našel zalíbení. Ještě v roce 1972 byl pětinásobný mistr republiky vyhlášen nejtechničtějším boxerem turnaje v Ústí nad Labem. Tam také po ukončení kariéry působil jako trenér, pracoval i jako řidič a po roce 1989 si otevřel hospodu U Zlaté medaile. Zemřel v květnu 2010 ve věku 72 let.