Z nuly na maximálku za méně než sekundu. Pilot dronu Špaček uctívá své palce

Nic zvláštního pod sluncem. Srážka dronů je nedílnou součástí sportu, o jehož existenci vědí jen zasvěcenci. „Nehody se stávají opravdu často,“ řekl pilot David Špaček, který na Světových hrách v americkém Birminghamu skončil v závodu dronů ve čtvrtfinále. „Bohužel jsem vypadl, protože jsme se srazili, ale i tak jsem si to hodně užil.“

Vysoké teploty však při soutěži nesvědčily ani jemu ani jeho stroji. „Dronům to taky nepomáhá, hodně přehřívají, ale závod, trať, lidi byli super,“ hodnotil po čtvrtfinále.

Trať se na Světových hrách, kam se probojoval 32 nejlepších pilotů, skládá ze dvou velkých rovinek. A to není podle Špačka standardní situace. „Obvykle bývá trať mnohem techničtější, má více bran na menším prostoru. Tady je to natažené na celou délku stadionu s dlouhými rovinkami,“ popisoval vítěz dvou Světových pohárů.

Na závodech dronů ho nejvíc baví adrenalin, který zažívá při soupeření a nahánění se s ostatními piloty. „Zajímavé je také zrychlení dronu. Z nuly na maximálku je to pod jednu vteřinu, a to je brutální,“ líčil Špaček. „S klasickými drony je to nesrovnatelné. Často, když lidé poprvé vidí závodní drony, koukají v úžasu.“

Závodní stroj kolem deseti tisíc korun a každý z nejlepších pilotů ho vlastní. Úspěch visí někde jinde. „Závisí to na palcích pilotů,“ prozradil čtvrtfinalista Světových her. „Konkrétně je to o citlivosti v palcích. Jsou to stovky hodin, než se naučí správný pohyb, aby dron udělal přesně to, co chci.“