Psycholog Šafář: I sportovci v mimořádné fyzické kondici jsou mentálně velmi křehcí

Klíčem k mentálnímu zdraví jsou dobré vztahy. „Založené na důvěře a otevřenosti, ve kterých mladý sportovec může opakovaně zažít, konfrontovat a zpracovat své obavy, nejistoty, selhání, stejně tak jako radosti či úspěchy,“ říká Michal Šafář, děkan Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, předseda Asociace psychologů sportu ČR a také člen Komise rovných příležitostí ve sportu Českého olympijského výboru.

Právě téma „Mentální zdraví ve sportu“ se bude rozsáhle diskutovat na konferenci, kterou na konci ledna pořádá Asociace psychologů sportu a Fakulta tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. A to z mnoha různých pohledů – odborně psychologického, mediálního, trenérského a v neposlední řádě z pohledu samotných vrcholových sportovců.

Dobrý trenér mládeže vlastně připravuje sportovního psychologa o práci.

„Duševní zdraví nelze od fyzického oddělit, ve většině případů a situací opravdu platí „Sokolské - ve zdravém těle, zdravý duch". Nicméně, a to může být velice zrádné a matoucí, jsou i sportovci v mimořádné fyzické kondici, kteří jsou mentálně velmi křehcí a zranitelní,“ vysvětluje Šafář.

Mentální zdraví ve sportu. Pro koho je toto vlastně největší téma – trenéry, sportovce, rodiče?
Věřím, že pro každého, kdo se v oblasti sportu pohybuje. Pokud se shodneme na tom, že cílem sportu v tom nejširším slova smyslu je „kultivovat a rozvíjet člověka“, tak je péče, udržování a posilování (mentálního) zdraví jeho nedílnou součástí.

Dříve se mentální zdraví příliš neřešilo, ale postupně se i toto mění. Vnímáte ten posun?
Osobně nejsem z rozvířené debaty kolem mentálního zdraví ve vrcholovém sportu úplně nadšený. Posunula se trochu mimo prostředí sportu, a tak jako většina současných společenských sporů se nepřiměřeně vyhrocuje. Dostává se do polohy konfrontace „hrdinství versus zbabělost“, což za určitých okolností může situaci sportovců řešících mentální potíže spíše komplikovat.

Platí, že trenér musí být tak trochu psycholog? Minimálně kvůli tomu, aby dokázal včas rozpoznat, že jeho svěřenec potřebuje odbornou pomoc?
Je to jedna z nejdůležitějších rolí trenéra. Pokud má dobře rozvinutou sociální inteligenci, empatii, vnímavost, komunikativní dovednosti, a nebojí se je použít, tak svým přístupem dokáže předejít či zvládnout většinu potíží ještě dříve, než se plně rozvinou a vyžadují odborný zásah. Dobrý trenér mládeže vlastně připravuje sportovního psychologa o práci. (úsměv)

Dá se říct, jaké psychické potíže u sportovců převažují?
Úplně nedá. Platí, že i sportovci jsou lidé, tudíž do jisté míry „kopírují“ rozložení problémů v běžné populaci. Neurózy, psychosomatické potíže, poruchy příjmu potravy, závislosti, deprese…

V době pandemie přibylo ve společnosti mnoho lidí, kteří potřebují pomoc psychologa, vidíte to i ve sportu?
Nárůst poptávky byl zřetelný zejména v první vlně na jaře 2020, poté se situace stabilizovala. Zdá se, že sportovci prokazují vysokou odolnost a adaptabilitu a nacházejí cesty, jak se s covidovou situaci vyrovnávat.

Na koho se mohou sportovci v případě psychických problémů obrátit?
Optimálně vždy na kompetentního odborníka – psychologa, sociálního pracovníka, lékaře. Asociace psychologů sportu ČR má vytvořenou základní síť odborníků, kteří jsou připraveni pomoci při řešení celé této škály problémů.

Co vám osobně nejvíc pomáhá, když vám není dobře na duši?
Mně už nepomůže nic. (smích) Beru to tak, že pokud na mě některé z výše uvedených potíží útočí, je to dobrá příležitost lépe porozumět tomu, s čím si procházejí mí klienti.

Sportovci mohou hledat pomoc i přes iniciativu Mezinárodního olympijského výboru Mentaly fit která sportovcům nabízí rady na platformě Athletes 365. Olympionici a paralympici pak mohou využít i další iniciativu Mezinárodního Olympijského výboru, a to nově vytvořené telefonní konzultační linky MentalyFit hotline, která je i v českém jazyce. Konzultaci můžete získat na tel čísle +420239018289.