Přemluvil Bolta k milionové větě! Sporťák Dusík vzpomíná na 15 let s ČT sport

Blížily se olympijské hry v Pekingu 2008, tehdy už více než dva roky den co den vysílal kanál ČT 4 sport, předchůdce dnešního ČT sport. A v upoutávce na vrcholnou akci roku zněl hlas fenomenálního jamajského sprintera Usaina Bolta. „Poprosil jsem ho, jestli by nepozdravil diváky našeho sportovního programu. On se podíval do kamery a řekl: „Sledujte mě na ČT 4 sport, nejlepším sportovním programu všech dob!

 Kdyby tohle šlo přes jeho manažera, stálo by to milion dolarů,“ směje se Michal Dusík, sportovní komentátor a dnes šéfredaktor sportovní redakce. Právě on byl u toho, když přesně před patnácti lety – 10. února 2006, začal sportovní program České televize vysílat.

Upoutávku s nejrychlejším mužem planety tenkrát odvysílali tak trochu na tajňačku. „V první chvíli jsem se totiž dozvěděl, že se nehodí do koncepce, jak chceme poutat na olympijské hry,“ líčí Dusík. „Ptal jsem se: Vám nevadí, že tohle bude v Pekingu největší hvězda? Jiné televize by zaplatily, aby o nich Bolt tohle řekl. Nakonec jsme Bolta použili jen u nás na sportovním kanálu. Trochu na tajňačku.“

Top okamžiky

Top okamžiků, které během těchto patnácti let Dusík zažil, bylo mnohem víc. „Určitě jsou to zlaté olympijské medaile našich sportovců – Barbory Špotákové, Davida Kosteleckého, Kateřiny Emmons, Evy Samkové nebo Ester Ledecké. Člověk si vždycky moc užívá tyhle pozitivní emoce, které vyvolává český úspěch.“

ČT sport za tu dobu odvysílal 58 tisíc prémiérových pořadů a více než 33 tisíc přímých přenosů. Ve studiích se vystřídali experti napříč sportovním prostředím. „Vzpomínám si třeba na Jirku Holíka, byl to odborník, který uměl zajímavě vyprávět a měl dobré postřehy. Akorát ve vysílání často směrem ke komentátorovi říkal: Řekl jsi to moc hezky, že už ani nemám co doplnit. On byl hrozně hodný a skromný, měl pocit, že nikdo není zvědavý na to, co říká. Nebyla to samozřejmě pravda, ale pro komentátora tohle není moc dobrá vlastnost.“

 

Vysílání sportovního programu České televize se rodilo pod tlakem, jen několik málo měsíců před zimními olympijskými hrami v Turíně 2006. „Tenkrát jsem přišel za Otou Černým a říkal jsem mu, že by bylo fajn odstartovat společně s olympiádou. Přišlo mi to jako logický krok,“ vypráví Dusík. „Ota souhlasil, ale byl před námi šibeniční termín. Všichni říkali, že jsme se zbláznili.“

V duchu Werichovy myšlenky

Pod tlakem vznikají nejlepší věci a padají nejlepší výkony. Po hrách však čekal na sportovní redakci další tuhý boj. „Věděli jsme, co budeme vysílat po dobu olympiády, ale pak jsme museli bojovat o to, abychom měli co vysílat i dál. Naštěstí nám pomohly také svazy, které pochopily, že tenhle projekt má budoucnost, že je pro ně lepší být jednou týdně na ČT sport než jednou měsíčně na „Dvojce“.

Díky obrovskému nasazení celého týmu se kanálu daří. Své místo si tak našly i nejrůznější magazíny, včetně olympijského. „I ten je s námi od začátku, jen se prvních pět let jmenoval V záři pěti kruhů, olympijský magazín,“ říká Dusík a se smíchem dodává. „Taky jsme zpočátku kupovali třeba golf – v duchu Werichovy myšlenky, který říkal, že kupuje knihy podle toho, kolik metrů mu zbývá v knihovně.“

A vize do budoucna? Skromnost nečekejte. „Když mě jmenovali na pozici šéfredaktora sportovní redakce, řekl jsem: Dobré pro nás není dost dobré. Chci, abychom byli lídr trhu co se kvality i obsahu týká. Doufám, že se nám to daří,“ uvažuje. „Podle průzkumu jsme teď několikrát byli dokonce třetím nejsledovanějším programem na trhu za ČT 1 a Novou. Když nám tohle vydrží, budu moc rád.“