Po bronzu už všichni vidí, že jsem tady taky. Karlovarské atletky slavily zlato, stříbro i bronz
Atletky z Karlovarského kraje ukázaly, že se s nimi musí počítat. Předposlední soutěžní den posbíraly zlatou, stříbrnou i bronzovou medaili z běhu. Pochvalovaly si hlavně skvělou atmosféru v týmu. „Nejdůležitější je zúčastnit se a nic nevzdat,“ vzkázala Luisa Victoria Májová ze stupní vítězů.
Ema Trávníková vévodí republikovým tabulkám ve sprintu na šedesát metrů, i proto na Olympiádě dětí a mládeže patřila k jasný favoritkám na zisk medaile. Rychle běžela už v rozběhu a dobrý výkon zopakovala i v semifinále, kdy do cíle dorazila v čase sedm vteřin a 95 setin sekundy. I když do finále postoupila s nejlepším časem, tak si medailí rozhodně jistá nebyla. „Před závodem jsem byla pořád nervózní, jít z prvního místa neznamená, že to musí ve finále vyjít,“ přiznala Ema. Jako malá běhala už od pěti let, teď si doběhla pro medaili. „Po závodě jsem byla úplně mimo, teď jsem za ní hrozně ráda,“ vyprávěla.
Zlato si tedy mohl předposlední soutěžní den Karlovarský kraj odškrtnout. O stříbro se postarala Luisa Victoria Májová. Na osmistovce je v republikových tabulkách druhá, toto umístění zaznamenala i v rozběhu. „Věděla jsem, že už mě nikdo nepředběhne, takže jsem to pak vypustila z hlavy, abych se uklidnila. Čekalo mě finále, což je prostě velký závod, takže jsem pořád byla trochu nervózní,“ vysvětlila Luisa.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Na svůj start na Olympiádě dětí a mládeže už se těšila poslední dva roky. „Neměla jsem za cíl vyhrát, ale užít si to. Nejdůležitější pro mě bylo dostat se do finále, výsledek už tolik ne,“ přiznala. Její dobrý pocit po závodě ještě vylepšila medaile na krku.
Do kompletní sady medailí chyběl ve středu už jen bronz. Alžběta Levová mezi hlavní favoritky nepatřila, o to větší radost má ze svého třetího místa ve sprintu na 60 metrů starších žákyň. „Do posledního závodu už jsem nebyla moc nervózní, to spíš do semifinále. Finále už jsem běžela s chladnou hlavou, chtěla jsem být třetí,“ popsala. Toto přání se jí splnilo: „Když jsem viděla výsledek na tabuli, skákala jsem radostí, fakt jsem si to přála.“
Dřív tancovala a dělala mažoretky, našla se ale v atletice, kam ji v první třídě přivedla maminka. Před dvěma lety doběhla na ODM šestá, teď ukázala, že se s ní musí počítat i na stupních vítězů. „Na republice jsem většinou těsně čtvrtá nebo pátá, teď všichni vidí, že jsem tady taky. Posunout se na medaili je neuvěřitelný,“ slavila Bětka.
Holky si chválily vztahy v karlovarském atletickém týmu i atmosféru na stadionu. „Ti lidi jsou tu hrozně super, fandí vám, i když nejste z jejich kraje,“ popsala Ema. V týmu jsou prý všechny kamarádky a vzájemně se motivují: „Občas spolu musíme i soutěžit, ale tak přátelsky, to k tomu patří.“
Běžet na ODM byl pro ně všechny nezapomenutelný zážitek. Jak řekla Bětka za všechny: „Už dostat se sem a startovat na Olympiádě dětí a mládeže je velký úspěch.“
Autorka: Hana Holíková