Paralympionik Jahoda: Cesta na vrchol je návyková. Úraz páteře mě nezastaví

Býval vrcholovým sportovcem ještě před úrazem. Jezdil na vodních lyžích a patřil ke světové špičce, v roce 2007 se dokonce stal mistrem Evropy. O rok později si ale při soustředění přivodil vážné poranění páteře a zůstal na vozíčku. Teď handbiker Patrik Jahoda reprezentuje Česko na paralympiádě v Paříži.

„Cesta na vrchol je velmi návyková. Postupně jsem se zlepšoval a v roce 2007 jsem dokázal vyhrát mistrovství Evropy v mé kategorii. Měl jsem plány do budoucna, chtěl jsem se stát i mistrem světa a třeba dělat vodní lyže profesionálně, ale vše dopadlo trochu jinak. Při přípravě v USA na nadcházející sezónu, jsem si po tréninku ještě chtěl trochu zaplavat. Bohužel se mi při skoku do vody něco nepovedlo a narazil jsem hlavou přímo do dna. Zlomil jsem si páteř a ochrnul jsem na přibližně 85 % těla,“ popisuje Patrik otevřeně.

K nejlepším na světě však patří i po úraze. Jen vyměnil disciplínu a stal se z něj handbiker. „Jednoduše lze říci, že handbike je kolo poháněné silou rukou. Zpravidla má tři kola, z nichž dvě jsou vzadu. Nejčastěji na handbiku jezdí ti, kteří nejsou schopni používat normální kolo kvůli ochrnutí nebo ztrátě dolních končetin v důsledku zranění či nemoci. Cyklista na handbiku může sedět, ležet nebo klečet. Ruce ovládají synchronní kliky, z nichž je síla přenášena řetězem na přední kolo. Využívá se přesmykač a přehazovačka stejných typů jako na kole,“ popisuje svůj sportovní nástroj Patrik Jahoda.

Vodní lyže handicapovaných už ho po úraze nelákaly, ale jeho tatínka napadlo, že by mohli obnovit rodinnou tradici cyklistických výletů, a tak se Patrik poprvé dostal k handbiku. „Začátky na handbiku byly opravdu extrémně náročné. Každý, byť sebemenší kopeček pro mě představoval to, co pro profesionální cyklisty představuje Alpe-d’Huez nebo Mont Ventoux,“ směje se dnes Patrik. „Něco mě ale pořád hnalo dál, jezdil jsem stále víc a znovu jsem objevil kouzlo postupného zlepšování se a cesty na vrchol,“ dodává.

V prvních dvou závodech skončil poslední, přesto ho ale jejich atmosféra nadchla a už nepustila. Od té doby se mu povedlo vyhrát pět závodů světového poháru a jednou světový pohár celkově. Na paralympiádě v Tokiu vybojoval čtvrté místo a právě teď reprezentuje Česko na paralympiádě v Paříži. Proto se také stal součástí velké olympijské kampaně, kde se parasportovci objevují po boku zdravých sportovců. Sport je totiž jen jeden.

Článek je převzatý z magazínu toyotalife.cz.