Moderátoři Českého domu Smetana a Novotný lákají na pestrost a odvahu

Emma Smetana reprezentuje českou kulturu a Zdeněk Novotný český sport. Společně budou po dobu olympijských her provázet návštěvníky Českého domu nabitým programem, kde o sport, ani kulturu rozhodně nebude nouze. Doteď se neznali a před společným focením se potkali jen párkrát.

„Viděli jsme se dvakrát na zkoušce oblečení u Honzy Černého, jednou na technické generálce a jednou na steaku,” vyjmenoval Zdeněk Novotný. I přesto mezi nimi panuje skvělá dynamika, jako kdyby se znali dlouhá léta. Návštěvníci Českého domu se tak mohou i díky této energické moderátorské dvojici těšit na parádní show. „Teď už se budeme potkávat asi častěji, abychom mohli nacvičovat výkony, které pak v Paříži předvedeme,” řekla Emma Smetana.

Představte se návštěvníkům Českého domu. Kdo je Emma Smetana? A kdo je Zdeněk Novotný?

Emma: Já bych s dovolením chtěla představit Zdendu, protože už to mám nacvičený. Často se mě kamarádi ptají, jak to bude, s kým budu tři týdny v Paříži a jestli se těším. Takže Zdeněk Novotný je moderátorem a idea makerem fotbalové Sparty, velkým sportovním fanouškem a jedním z nejsympatičtějších lidí, co jsem měla tu čest poznat. Takže se na tenhle společný čas těším moc.

Zdeněk: Děkuji Emmo, to bylo moc hezký. Tak já to taky zkusím a rovnou začnu taky u sympatií. Emma Smetana je sympatická dáma, kreativní člověk, moderátorka, zpěvačka a všehotalent. A taky dobrý rodič.

A jak byste se ještě každý sám za sebe popsal jednou větou?

Zdeněk: Sám sebe neoznačuji jako profesionálního moderátora, ale jako člověka, který rád předává emoce a informace fanouškům. Primárně “doma” na Letné. Ale ohromnou poctou a zkušeností pro mě byla i moderace domácího mistrovství světa v ledním hokeji.

Emma: Já bych o sobě řekla, že jsem člověk, který se snaží stále někam vyvíjet a příležitost moderovat v Českém domě v Paříži je skvělou okolností, kterou sama sebe přinutím dovzdělat se alespoň základně v oblasti sportu. Zatím se to vyznačuje tím, že rozlišuji veslování a pádlování, což bych třeba před měsícem říct nemohla.

Co to pro vás znamená být moderátory v Českém domě v Paříži?

Zdeněk: Velká čest, dobrodružství.

Emma: Určitě je to velká pocta.

Na co byste nalákali fanoušky, aby rozhodně dorazili do Českého domu?

Emma: Na velkolepost a odvahu. Všichni ti lidé, kteří Český dům připravují, jsou neuvěřitelní, organizovaní, profesionální. A na to, že jich je vlastně málo, tak jsou strašně efektivní a na mě to udělalo velký dojem. Takže jak jsme občas zvyklí na různých mezinárodních akcích vypadat jako chudí příbuzní, tak tady věřím, že se budeme vyznačovat bezkonkurenční velkolepostí.

Zdeněk: Myslím si, že pestrost, která se připravuje v rámci programu Českého domu, krásně snoubí českou kulturu, zábavu, český sport a určitě i gastronomii a řekněme i pivní kulturu, protože návštěvníci budou moct ochutnat piva z 16 českých minipivovarů. Český dům bude místem splněných snů nejen pro českého fanouška, ale pro každého fanouška, který přijede do Paříže.

Na co se v Českém domě nejvíc těšíte vy?

Emma: Já se těším na tu atmosféru, která je, předpokládám, nesrovnatelná se vším, co jsem zatím měla možnost v životě zažít, protože jsem se v tomhle prostředí nikdy neocitla. Ten adrenalin, euforie a případně i zoufalství a vztek jsou všechno emoce, na které se těším, a zajímá mě, do jaké míry se dají moderovat.

Zdeněk: Já se těším na medailové oslavy. Až přijde ten úspěšný sportovec, který byl opravdu tak precizní, že proměnil svůj talent v medaili pod olympijskými kruhy. A nejen na to, až tam s ním budeme na pódiu, ale i na to, co bude následovat potom zcela otevřeně. Těším se tak moc na oslavování medailí, že doufám, že jich bude spousta.

Emma: Máme na tyhle příležitosti připravený i speciální zlatý outfit, tak se těšíme, až ho vytáhneme.

A na co se nejvíc těšíte v Paříži?

Emma: Na Paříž. Paříž je fakt dobrá. A v kontextu olympijských her bude Paříž naprosto mimořádná.

Zdeněk: Tak já doufám, že budeme mít pár hodin na to si projít alespoň část Paříže. A budu rád, když mi ji Emma představí. (Emma Smetana strávila v Paříži velkou část svého života, pozn. redakce).

Emma: Tak to se připrav, že budeš chodit po sekáčích a blešácích. (smích) Ne ale opravdu.

Zdeňku, ty se profiluješ jako specialista na fanouškovský zážitek. Co si pod tím máme představit?

Zdeněk: Širokou škálu emocí. Fanoušek bude informován, fanoušek dostane prostor bezprostřední reakce na případný úspěch a když ten úspěch nastane, tak dostane poctivou dávku zábavy tak, jak ji umí Češi nabídnout. A myslím si, že to bude hodně o těch ryzích emocích. Nic extra posh, nic umělého, bude to krásná spontánní emoce. Ale když jsme u té fan experience, tak určitě budeme mít i nějaké soutěže, krásný merch. Budeme doslova a do písmene ochutnávat Česko.

Emmo, kolika jazyky mluvíš? A jak se to dá naučit?

Emma: Když se narodíte do bilingvního prostředí, tak umíte zadarmo hned dva jazyky. A pak se vám snáz učí ty další. Takže to není žádná zásluha, ale spíš šťastná souhra okolností. A vlastně nevím, kolika jazyky smím říct, že mluvím. Čtyřmi plně, na stejné úrovni jako česky. A pokouším se teď naučit svou vysněnou italštinu a taky nezapomenout hebrejštinu, kterou jsem před pár lety docela ovládala, ale není kdy to procvičovat.

A jaký je to pocit, vracet se do Francie, ale ve spojení s Českem?

Emma: Je to krásné. Dělat něco ve francouzštině v Česku anebo naopak česky v Paříži pro mě představuje tu ideální rovnováhu a rozkročení. Celé tohle dobrodružství ve mně odšpuntovalo něco, v čem bych ráda pokračovala i po skončení olympiády.

Máte nějaké oblíbené francouzské jídlo?

Emma: Vinaigrette. To ale není jídlo, to je ingredience, konkrétně zálivka na salát s dijonskou hořčicí v hlavní roli. Vděčně sním všechno kromě sýra. Veškeré steaky, saláty, chudinky kachny a husy a jejich foie gras. Je toho strašně moc.

Zdeněk: Já mám tedy velký dluh vůči francouzské kuchyni. Ale na co se těším hodně, tak to jsou vyvoněné čerstvé croissanty po ránu. A bagety a ty typické francouzské kavárny. Chci zažít atmosféru filmu Amélie z Montmartru.

Komu budete fandit?

Emma: Určitě Zdendovi a sobě, aby se nám to moderování povedlo. (smích) Ne já nemám jedno jméno, já bych každému sportovci přála, aby dopadl lépe, než čekal. A to bych vztáhla skutečně i na nás dva.

Zdeněk: Mám to podobně, nejsem vyhraněný vůči jednomu sportovci. Přeji každému, aby si užil každý moment naplno, ať si může po olympiádě říct, že ze sebe vydal to nejlepší, co v daný moment mohl.

Jaký sport nejraději sledujete?

Emma: Pravdivá odpověď zní, že nejradši jsem sledovala svého tatínka, když sledoval fotbal. A v tuhle chvíli nejraději sleduji svoji dceru Lennon, která právě různé sporty začíná objevovat. A líbí se mi krasobruslení, ale tak to si na letní olympiádě můžu jen představovat.

Zdeněk: Já to mám jednoduchý, je to sledování fotbalu a ledního hokeje.

A jaký sport nejraději sami děláte?

Zdeněk: Tam už je to horší, času bývá málo. Ale když už mám chvilku, tak jsem si oblíbil gravel, to je skvělá věc.

Emma: Nutím se do různých sportů. Chodím na hot jogu, pilates, body pump. A snažím se plavat, ale zatím plavu v polohách, které vůbec nesvědčí mým tělesným predispozicím. Takže se potřebuji naučil kraul.

A přivítala bys třeba nějaké tipy od našich reprezentantů v plavání?

Emma: Jestli mají takovéhle charitativní sklony, tak jim budu rozhodně vděčná.