Když slova zraňují! Atletka Mäki burcuje do „boje“

Po famózním výkonu na olympijských hrách v Tokiu to mělo být další velké atletické dostaveníčko. Běžkyně Kristiina Mäki však kvůli covidu na halový světový šampionát do Bělehradu neodcestovala. „Tak a je to! Po dvou letech přišel i za mnou. Mrzí mě to, ale všechno má svůj důvod,“ okomentovala na sociální síti maminka ročního syna Kaapa, která si v Tokiu zaběhla olympijské finále na 1500 metrů. „Vrátím se,“ vzkázala ještě.

Její mysl však v posledních dnech zaměstnalo i jiné téma. „Bylo mi 19 let, byla jsem na reprezentačním soustředění a jeden trenér mi řekl, že jsem pomalá, tlustá a nikdy nic nezaběhnu. Není to příspěvek o lítosti, ale v mladém dívčím věku to většinou zabolí,“ vyznala se. „Tenhle fakt, že to holky sem tam uslyší, nezměníme. Ale na obranu některých trenérů - někdy je to konstatování pravdy.“

I slova mohou být ostřejší než právě nabroušená břitva. „Ve výrocích trenérů se objevuje spousta tvrzení a přesvědčení, jejichž pravdivost ale ne vždy ověřují. Zrovna nedávno jsem slyšela od svého klienta "bez flow není výkon". Mohli bychom o tom polemizovat, nicméně pravděpodobně sportovci příliš neuškodí,“ říká sportovní psycholožka Veronika Baláková.

Jediná rada, kterou mám, je nenechat tu myšlenku ve své hlavě a jít s tím něco udělat.

„Objevují se však i výroky typu: nemáš na ten sport vhodnou postavu. Když nezhubneš, nemůžeš uspět, porazila tě, protože je hubenější. Nikdy nebudeš patřit mezi nejlepší, začínáš pozdě. Tyto výroky mohou být velmi zraňující a ukládají se hluboko do paměti sportovce. Nutno říci, že tyto předpovědi mohou být velmi zraňující i pro sportovce - muže.“

Někdy stačí takovou poznámku slyšet jen jednou, a přesto člověka provází několik následujících let. „Sportovec těmto výrokům snadno uvěří a ty potom podkopávají jeho sebevědomí, znejišťují, zastrašují, případně vedou k nezdravému způsobu chování v podobě přehnaného trénování na úkor odpočinku a regenerace či narušenému stravování,“ vysvětluje Baláková. „Bohužel s tímto se ve své praxi setkávám velmi často, a to nejen od trenérů, ale i od rodičů. Pokud se tyto „dobře míněné rady“ potkají s určitými osobnostními předpoklady, mohou spustit závažnější duševní obtíže v podobě úzkostí, depresí, poruch příjmu potravy, sebepoškozování.“

Kristiina Mäki má svou vlastní cestu, jak z toho ven. „Můžeme změnit svůj přístup k danému komentáři. Vyhodnotit, jestli to není z části pravda a místo spadnutí do fáze anorexie začít správně jíst a snažit se v tréninku a věcech kolem něj udělat maximum,“ prozrazuje. „Dokázat především sama sobě, že ta slova byla nepravdivá, pramenící možná z osobních problémů osoby, která ho řekla.“

Můžete se nechat zlomit, nebo se k „nepříteli“ postavit čelem. „Potkala jsem pár zlomených holek, které se nedokázaly dostatečně naštvat a pouhá myšlenka někoho jiného jim dala pocit, že nemají na to se zlepšit. Jediná rada, kterou mám, je nenechat tu myšlenku ve své hlavě a jít s tím něco udělat,“ vyzývá. „Udělat ze slabosti silnou stránku. Možná to nebude fungovat hned, nebudou padat osobáky, ale jednou to přijde. A bude to stát za to!“