Kanadská trenérka českých hokejistek volá po profesionální lize. Je čas, říká

Chvíli trvalo, než našla s týmem společný rytmus. „Ale když se to nakonec podařilo, byl to zážitek jako žádný jiný. Holky byly obrovsky namotivované psát českou historii a jejich vášeň nás všechny inspirovala. Energie v týmu byla jedinečná,“ ohlíží se kanadská trenérka českých hokejistek Carla MacLeodová za nedávným světovým šampionátem, kde Češky vybojovaly bronz, a tím i historicky první medaili.

Čtyřicetiletá MacLeodová coby hráčka dvakrát triumfovala na olympijských hrách, k tomu vlastní čtyři cenné kovy ze světových šampionátů a netají se svou ambicí posouvat český ženský hokej vzhůru mezi elitu. První krok společně s hráčkami zvládla. „A není pochyb o tom, že holky budou inspirovat ostatní, aby si šly za svými sny,“ myslí si.

Zmínila jste, že vám chvilku trvalo najít společný rytmus. Jak moc jsou Češky a Kanaďanky povahově odlišné?
Největší rozdíl, který jsem našla, je víra v jejich schopnost vyhrávat. Jako mladá hráčka týmu Kanady jsem byla obklopen těmi staršími, které chápaly, co to znamená vyhrát na největších mezinárodních akcích. Bylo to privilegium. V českém ženském hokeji se drajv a odhodlání rovnaly Kanadě, nicméně neexistovala žádná „mapa“, jak získat medaili.

Jak to myslíte?
Existovala tu naděje na vítězství, ale ne skutečná důvěra, že by se to mohlo podařit. Teď se to změnilo. Tyto ženy chtějí nejen vyhrát, ale nyní i vědí, co je k tomu zapotřebí. To jsou nedocenitelné zkušenosti a získáte je pouze tím, že si je odpracujete.

Jaké je vlastně nyní postavení hráček ve světě? Přece jen mnohde ještě vnímají hokej jako ryze mužský sport…
Nárůst počtu hokejistek po celém světě byl za posledních 15-20 let výjimečný. Ligy po celém světě, které spojují hráčky z různých národů, navíc pomohly zvednout kvalitu hry. Samozřejmě by nám prospěla jedna centrální profesionální liga, která by soustředila nejlepší hráčky světa na jednom místě, protože by to těm nejlepším nabídlo stejnou příležitost k rozvoji. 

Mnoho žen, ale také mužů, však neúnavně pracovalo na tom, aby se zvedla prestiž ženského hokeje.

Vnímání ženského hokeje ve společnosti se ale změnilo, že?
Podařilo se nám, že jsou hokejistky vnímány jako něco běžného. Nebylo ale jednoduché toho dosáhnout. Všechny ty, které hrály před olympijskými hrami v roce 1998, lámaly bariéry. Rozhodně ženám otevřely dveře. Skvělá zpráva je, že nyní v roce 2022 lidé očekávají, že na ledě uvidí také ženy a dívky. Toto je důležité. Je však potřeba pokračovat v úsilí poskytovat příležitosti ženám v celém sportu - včetně trenérů, manažerů, vybavení, fyzioterapeutů atd.

Ženy v hokeji narážely na nejrůznější překážky. Co bylo nejtěžší?
Ženy obecně čelí překážkám ve společnosti a čelí jim i náš sport. Mnoho žen, ale také mužů, však neúnavně pracovalo na tom, aby se zvedla prestiž ženského hokeje. Musíme dál investovat a podporovat sportovkyně i trenéry v jejich rozvoji. A investovat také do fanoušků, aby dobře znali hráčky a jejich hru. Sport žen je na vzestupu po celém světě a my jsme toho součástí.

A co je podle vás potřeba do budoucna?
Hokej nyní umožňuje hráčkám soutěžit na všech úrovních a na té nejvyšší je hra elitní. Federace ale musí i nadále pracovat na rozvoji, protože mezinárodní viditelnost je extrémně důležitá. I profesionální trenéři a podpůrné týmy ženský hokej posouvají. Dalším krokem je pak právě profesionální liga žen. Už je čas!